Za knížete Mnaty, vnuka knížete Přemysla, pokoušeli se Moravané obsadit území v Čechách. Zpráva o českém stříbru a zlatu došla i k nim a zatoužili po něm. Přešli husté lesy, srázy a rokle a kopce, které oddělovaly Moravu od Čech, a drželi se při toku bystré řeky. Jednoho dne došli k hoře a na té hoře rostl lipový háj. Vystoupili na horu a mezi větvemi stromů se jim ukázal výhled na pole a dědiny v dálce. Moravanům se to místo zalíbilo. Dali se do práce a vybudovali na lipové hoře hrad a podle stromoví mu dali jméno Lipnice. Z brány svého hradu vyjížděli pak dočti více →

901 celkem, 1 dnes ..

Staré pověsti vyprávějí o dávných právech žen. Ženy si volily své manžely a manželé žili v rodu své ženy. Když zemřela kněžna Libuše, která chránila práva žen, ztratily ženy přímluvkyni. Kníže Přemysl přál mužům. Jejich byla moc a vláda. A jako kdysi se muž před Libušiným soudem posmíval ženám pro jejich dlouhé vlasy a krátký rozum, povstala mezi lidem žena, která si tropila posměch z vousatých mužských brad smáčených medovinou. Ta mladá žena se jmenovala Vlasta. Bývala v družině kněžny Libuše a trpce nesla změny, které se z Vyšehradu a tvrzí šířily do vsí a samot. Vlasta shromáždila kolem sebe dívky a mladé ženy. Všemčti více →

869 celkem, 0 dnes

Byl kdysi čas, kdy budoucí hrady se zrcadlily v očích věštců a věštkyň. Budoucí sláva vrhala odlesk na jejich rty, a slzy věštců oplakávali ještě velmi vzdálenou zkázu. To mluvila ústy věštců a věštkyň lidská touha a lidský strach všech živých, co žili pod oblohou bájí. Stál kdysi dávno nad Vltavou, hrad s dřevěnými hradbami a dřevěným roubeným palácem uvnitř hradeb. Později dostal jméno Vyšehrad. Stál na pravém břehu řeky, na vysoké skále omývané při úpatí nepokojnými vlnami. Hrad byl pevný jako vůle knížat, kteří v něm vládli. Tu, říká se, sedal kníže Přemysl na kamenné knížecí stolici a přijímal s kněžnou Libuší zprávy zčti více →

1,018 celkem, 0 dnes

Tento projekt znovu vyučoval o islámu. Na základní škole ve Šlapanicích dívka z Turecka oblečená do hidžábu přednášela v Angličtině o krásách Turecka. Jenže dívka jménem Bursa už dětem nepověděla dětem o tom, jak je v Turecku systematicky potlačována demokracie, jak prezident po deseti tisících zavírá své odpůrce do vězení. Ale hlavně zdali jako žena promluvila o tom, jak jsou v Turecku tolerovány svatby s dětskými nevěstami, jak místní vláda schválila zákon o tom, že muž který znásilnil ženu může být omilostněn, vezme li si oběť za ženu. Přijde Vám to absurdní? Nejste sami. A to není vše, prezident Erdogan prohlásil, že ženy si nemohoučti více →

4,244 celkem, 0 dnes

Dnes, 8. května si připomínáme již 72. výročí konce druhé světové války. V boji proti Němcům padly vedle vojáků Rudé armády také civilní oběti. A právě tyto statečné bych ráda připomenula. Ráda bych se s Vámi podělila o příběh. Příběh obyčejné ženy, která projevila neobyčejnou odvahu. Odměnou jí byla nečekaná smrt, která přišla náhle a zbytečně – v den osvobození. Zanechala po sobě dvě malé dcery. Jedna z těchto dcer je mojí babičkou. 1 – 8.května, 1945, Olomouc Viktorie pracovala na nádraží v Olomouci. Byly první májové dny a venku vonělo jaro. Ale také byla válka. Ve vzduchu bylo cítit napětí, protože se proslýchalo, že jižčti více →

1,732 celkem, 0 dnes

Stál kdysi nad Vltavou hrad s dřevěným roubeným palácem uvnitř hradeb. Později dostal jméno Vyšehrad. Stál na pravém břehu řeky na vysoké skále omývané při úpatí nepokojnými vlnami. Hrad  byl pevný jako vůle knížat, která v něm vládla. Tu, říká se, sedal kníže Přemysl na kamenné knížecí stolici a přijímal s kněžnou Libuší zprávy z celé své země,  tady rozsuzoval i dával rady. Pod jeho správou se země měnila stále rychleji. Husté lesy ustupovaly polím a mezi poli budovaly pilné ruce osady, tvrze a hrádky. Dobře radil svému lidu kníže Přemysl. Čím více tvrzí a hradů bylo v kraji, tím lépe se domácí lidé brániličti více →

1,428 celkem, 0 dnes

Jako vystudovaná optička bych ráda připomněla v dnešní den, osobnost českého vědce, Otty Wichterleho. Jeho vynález – Nylon 6, (po válce byl tento materiál nazván Silon) dodnes využívají miliony žen (mám na mysli silonové punčochy). Jeho přelomovým objevem však byl vynález HEMA gelu, ze který umožnil výrobu měkkých kontaktních čoček. Otto Wichterle spolu s jeho asistentem Drahoslavem Límem, stojí jak za vynálezem materiálu, tak technologie na jejich výrobu. Bohužel sláva mu za to je málokdy připisována, stejně jako z podílů z prodeje neměl téměř nic. Tehdejší komunistický režim prodal jeho patenty do Ameriky. Otto Wichterle se narodil v Prostějově v roce 1913. Stal se doktoremčti více →

154 celkem, 1 dnes ..

Možná se už po několikáté opakuji, ale jestli existuje kapitalismus a zvláště ten nejtvrdší, korporátní, tak nikdy nemůže existovat demokracie a naopak. Nechci tady obhajovat režimy předešlé, nebo ty co se to pokusily vyřešit a v něčem uspěly a něco naopak zhoršily, či vytvořily něco, co se vymklo v masakry, ale jde o to, že řešení je potřeba najít a to rychle. Nejde jen o všemožné vlivy, které poškozují společnost a přispívají k napětí ve společnosti, které mnohdy s neutěšitelnou situací kapitalismu přímo souvisí, ale o to co přímo spojuje sociální ekonomickou situaci s hlavním důvodem této krize střední i nižší společenské třídy. Ekonomové sicečti více →

361 celkem, 0 dnes

Protože se nám kvapem blíží Velikonoce, rádi bychom připomněli svátky, které dodržovali naši předkové. Velikonoce Název velikonoce pochází z velké noci ze soboty na neděli, kdy došlo ke zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jedná se tedy o Křesťanský svátek. Datum velikonoc se mění, je však pravidlem, že připadá na neděli po prvním jarním úplňku. Velikonoční svátky patří k takzvaným obřadům přechodu, kterým předchází čtyřiceti-denní půst. Tento půst vyvrcholí velikonočním Svatým týdnem, který nám již nastal. Květná neděle (9.4.2017) V tento den začíná Svatý velikonoční týden. Připomíná slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma, je to poslední neděle čtyřiceti-denního půstu. Škaredá středa (12.4.2017) Nebo také sazometná středa: získala jméno podlečti více →

904 celkem, 0 dnes

Občas přijdou dny, kdy člověk hodně přemýšlí, hloubá a hledá a taková doba přišla i na mě. Jakoby lusknutím prstů, zastavíte svět kolem a přemýšlíte o tom, co jste udělali špatně a co naopak dobře, či co šlo udělat ještě lépe. A zvláště o tom, v čem má naše práce smysl. 100x přemýšlím, že už s tím vším „seknu“ a že zůstanu, jako většina Čechů, už jen pasivním pozorovatelem, který občas na něco zanadává, nebo zareaguje. Jenže vzápětí si 100x uvědomím, jaká by to byla škoda a že ty smějící se „podrazáky“ naší vlasti, co za 27 let demokracie vybudovali něco, co se ani vzdáleněčti více →

260 celkem, 0 dnes