Máte čerstvé meruňky, třešně, borůvky, broskve anebo jahody? Nebo cuketu, i když patří mezi zeleninu? Několik receptů pro letní sezónní pečení: Piškot 5 bílků 3 lžíce moučkového cukru špetka soli šlehá se mixérem do zhoustnutí, přidá se 5 žloutků a 5 lžic polohrubé mouky, s moukou se míchá už jen pozvolna, aby hmota nezřídla, dát na vymazaný a moukou vysypaný plech, nebo do jiné formy, poklade se čerstvým, omytým, vypeckovaným ovocem (tento recept je bez kypřicího prášku, tedy bez jakékoliv chemie). Upéct. Bublaniny I. 2 lžíce oleje, 2 vejce, 1hrnek cukru = všechno se míchá do zhoustnutí, pak se přidá postupně 1hrnek ohřátého, vlažného mléka,čti více →

61 celkem, 0 dnes

OKURKY NAKLADAČKY Nálev: 3,8l vody, 1,2l 8% octa, 16dkg soli, 30dkg cukru krupice, 15-20tabletek sacharinu. Voda se zahřeje, ještě než vaří, přidá se sůl, cukr, sacharin, ocet jako poslední, chvíli povařit. Stáhnout. (Množství nálevu je 5l). Do připravených sklenic se dá: čerstvý kopr 2květy, cibule a mrkev 2 řezy, bobkové listy 2, hřebíček 1, křenu 2 kolečka, celé nové koření a celý pepř 1/4 kav. lžičky, hořčicové semínko 1/2 kávo. lžičky, kdo chce ostřejší tak i s chilli paprikami Okurky se naskládají do sklenic, zalijí teplým nálevem. Zavíčkovat, zavařují se. CUKETA NA ZPŮSOB ČÍNY (JAKO PŘÍLOHA K MASU) 1kg cibule, 1/4kg sádla, 1/2Vegety speciál, 3kgčti více →

145 celkem, 0 dnes

Sezóna je tady, některé ovoce dozrává, některé bude dozrávat. V obchodech je obrovský výběr zboží, a kvantita převyšuje kvalitu. A pokud je kvalita v pohodě, tak je to pak o penězích. Recepty jsme všechny vyzkoušeli. Kromě ovoce používám cukr, vodu, popř. suroviny co nejmíň zdraví škodlivé. Velmi vhodne dětem a těm, komu vadí jíst konzervanty, použité v koupeném zboží.   RYBÍZOVÁ MARMELÁDA Na 1kg rybízového protlaku se použije 0,8-0,9 kg krupicového cukru Je možné dělat z jakéhokoliv rybízu – bílý, červený, černý, anebo smícháním víc druhů. Rybíz se obere, opere po vodou, dá se do hrnce, kde se podlije trochou vody, aby se ovoce nepřipáliločti více →

86 celkem, 0 dnes

Odešel čas starého knížete a nadešel čas knížete mladého. Stařešinové posadili na vyšehradský knížecí stolec Neklanova syna Hostivíta. V ten čas odrůstaly v příbuzenstvu padlého knížete Vlastislava děti a začaly potěžkávat meč. Litovaly zašlé slávy Lučanů a toužily obnovit ji. Mezi těmi, kdo nedovedli zapomenout, byl mladý muž, který se jmenoval Léva. Byl ze všech nejudatnější a nejvíc myslil na to, jak znovu nastolit v zemi luckou vládu. Usmyslil si, že nejdříve postaví pevný hrad, aby odolal i přesile nepřátel. Osedlal se svými lidmi koně a vyjel s družinou do kraje hledat příhodné místo ke stavbě takového hradu. Objeli sedmkrát sedm návrší, ale rozhodnout sečti více →

651 celkem, 0 dnes

Moc Čechů rostla, jako roste řeka s novými přítoky. Mezi lidem žila vzpomínka na bitvu s Lučany a na hrdinného Tyra. Památka Tyra vešla i do úsloví.  Kdykoliv někdo poukazoval na  své hrdinské činy, říkávalo se mu: „Nedělej, jako bys byl Tyr.“ Mezi Lučany žila vzpomínka na luckého knížete Vlastislava. Jeho jméno se vracelo navečer k ohništím do luckých srubů. Už nestál pyšný hrad Vlastislav. Neklan jej kázal vypálit a rozbořit, aby se v něm nikdo nemohl zachytit a zbraňovat přátelství Lemuzů a Čechů. A bylo rozbořeno mnoho luckých hradů a tvrzí, které by mohly Neklanovi škodit. Jen jeden hrad tehdy dal kníže Neklan načti více →

315 celkem, 0 dnes

Za knížete Mnaty, vnuka knížete Přemysla, pokoušeli se Moravané obsadit území v Čechách. Zpráva o českém stříbru a zlatu došla i k nim a zatoužili po něm. Přešli husté lesy, srázy a rokle a kopce, které oddělovaly Moravu od Čech, a drželi se při toku bystré řeky. Jednoho dne došli k hoře a na té hoře rostl lipový háj. Vystoupili na horu a mezi větvemi stromů se jim ukázal výhled na pole a dědiny v dálce. Moravanům se to místo zalíbilo. Dali se do práce a vybudovali na lipové hoře hrad a podle stromoví mu dali jméno Lipnice. Z brány svého hradu vyjížděli pak dočti více →

901 celkem, 1 dnes ..

Staré pověsti vyprávějí o dávných právech žen. Ženy si volily své manžely a manželé žili v rodu své ženy. Když zemřela kněžna Libuše, která chránila práva žen, ztratily ženy přímluvkyni. Kníže Přemysl přál mužům. Jejich byla moc a vláda. A jako kdysi se muž před Libušiným soudem posmíval ženám pro jejich dlouhé vlasy a krátký rozum, povstala mezi lidem žena, která si tropila posměch z vousatých mužských brad smáčených medovinou. Ta mladá žena se jmenovala Vlasta. Bývala v družině kněžny Libuše a trpce nesla změny, které se z Vyšehradu a tvrzí šířily do vsí a samot. Vlasta shromáždila kolem sebe dívky a mladé ženy. Všemčti více →

869 celkem, 0 dnes

Byl kdysi čas, kdy budoucí hrady se zrcadlily v očích věštců a věštkyň. Budoucí sláva vrhala odlesk na jejich rty, a slzy věštců oplakávali ještě velmi vzdálenou zkázu. To mluvila ústy věštců a věštkyň lidská touha a lidský strach všech živých, co žili pod oblohou bájí. Stál kdysi dávno nad Vltavou, hrad s dřevěnými hradbami a dřevěným roubeným palácem uvnitř hradeb. Později dostal jméno Vyšehrad. Stál na pravém břehu řeky, na vysoké skále omývané při úpatí nepokojnými vlnami. Hrad byl pevný jako vůle knížat, kteří v něm vládli. Tu, říká se, sedal kníže Přemysl na kamenné knížecí stolici a přijímal s kněžnou Libuší zprávy zčti více →

1,018 celkem, 0 dnes

Stál kdysi nad Vltavou hrad s dřevěným roubeným palácem uvnitř hradeb. Později dostal jméno Vyšehrad. Stál na pravém břehu řeky na vysoké skále omývané při úpatí nepokojnými vlnami. Hrad  byl pevný jako vůle knížat, která v něm vládla. Tu, říká se, sedal kníže Přemysl na kamenné knížecí stolici a přijímal s kněžnou Libuší zprávy z celé své země,  tady rozsuzoval i dával rady. Pod jeho správou se země měnila stále rychleji. Husté lesy ustupovaly polím a mezi poli budovaly pilné ruce osady, tvrze a hrádky. Dobře radil svému lidu kníže Přemysl. Čím více tvrzí a hradů bylo v kraji, tím lépe se domácí lidé brániličti více →

1,428 celkem, 0 dnes

Syn Radošův si vzal za ženu dceru Kazinu, a tak odešel k ní na hrad Bílinu. Tu se rozhodl, že postaví své ženě Bíle na příhodném místě nový pevný hrad a nazve jej po ní. Když našli příhodné místo, nahoře postavili hrad a pod ním rozlehlý dvůr, kterému dali jméno Třebenice. Když chtěl ale pojmenovat hrad po své paní, Bíle, říká se, že odmítla. Přemluvila svého muže, aby nazval hrad podle sebe Košálov. Po letech se název hradu proměnil na Košťálov. Stejně, jako předtím Kazi jezdívala ráda na svém koni z Kazína na Libušín a na hrad nad Vltavou, jezdívala pak Bíla ráda z hradučti více →

1,103 celkem, 0 dnes