Penzijní fond Švýcarska nakoupí zlato za 600 milionů eur. Česko zlato prodává

Švýcarský penzijní fond (AHV) zvýší podíl monetárního zlata ve svém investičním portfoliu. Jak uvádí ruský portál gold.ru, chce penzijní fond změnit svou investiční strategii a soustředit se na zlaté slitky, i když donedávna investoval své prostředky pouze do swapů na zlato a stříbro.

„Dozorčí rada fondu se rozhodla zvýšit investice do zlatých slitků“, uvádí oficiální zpráva. Už v roce 2016 bylo rozhodnuto zvýšit celkový podíl investic do surovinových produktů z 1% na 2%. Při tom celková hodnota  celého investičního portfolia činí 30,5 miliard eur. Současně mají být sníženy investice do energetických zdrojů, které se penzijní fond Švýcarska rozhodl nahradit zlatými slitky. Podle slov zástupce fondu „za určitých situací je žlutý drahý kov nejlepším prostředkem pro diverzifikaci a ochranu aktiv“.

K tomuto účelu vyčlenil fond 602,3 miliony eur. Upřednostněna bude nejlepší nabídka od investičních společností, které se specializují na investice do zlatého kovu. Fondem zakoupené zlato bude uloženo výhradně na území švýcarského státu.

Podle získané informace, uvádí gold.ru, má být celá transakce uzavřena do konce stávajícího 2018 roku. Za zmínku stojí, že už v březnu 2018 vložil penzijní fond do drahých kovů část svých prostředků. Převážně šlo o zlato a částečně o stříbro. Po všech operacích se vzácnými kovy má jejich podíl v investičním portfoliu činit 2%. Všechny swapy na stříbro budou zlikvidovány. Penzijní fond Švýcarska tak bude disponovat už pouze fyzickými drahými kovy, tedy slitky.

Česko má ovšem vlastní, „prodejnou“ strategii

Švýcarsko rozhodně není jediným státem, který upřednostňuje reálné vzácné kovy. Možná by proto stálo za zamyšlení, proč guvernéři České národní banky se s takovou ochotou českého zlata zbavují. Před dvaceti lety rozprodala ČNB podle Českého rozhlasu 55 tun ze zlatého pokladu, včetně mincí z dob vzniku republiky. Podle deníku Právo z něho navíc každým rokem ubírá, aby z něj mohla odlévat sběratelské mince. Pokud bude stejným tempem pokračovat dál, tak podle deníku za 20 let z pokladu nic nezbude.

Podle deníku přišla ČNB od ledna loňského roku o 300 kilogramů zlata. Rok předtím poklesl stav devizových rezerv ve zlatě o půl tuny. Zatímco nyní má Česko v sejfech k dispozici 9,62 tuny zlata, při rozdělení federace mělo 69,5 tuny. V letech 1997 a 1998 však prodalo 56 tun do Německa a Švýcarska. Komu a za kolik ČNB dodnes tají.

Trend ve světě je přitom zcela obrácený. Přesto, že Slovensko dostalo třetinu československého zlatého pokladu, má dnes o 22 tun zlata víc, než Česko. Národní banky vyspělých států mají v průměru více než 30% svých devizových rezerv ve zlatě – Česko necelé půl procenta, uvádí Právo. Stav zlata v eurozóně je podle něj v rezervních aktivech na 54,5 procentech. A to nehovoříme například o Rusku, které nakupuje zlato v velkém a ještě těží.

Nezbývá než se ptát komu toto mrhání zlatem za strany ČNB prospívá, protože Česká republika to asi nebude. Ostatně, proč je dosud informace o prodeji českého zlata z konce 90. let dodnes tajena?

 

262 total views, 1 views today

Reklama
Insert Ads Here