Pohádka o zastupitelské demokracii

 

Když se řekne demokracie, mnozí si představují mnohé, co to vlastně je, jak to má vlastně fungovat a ještě více lidí si myslí, či spíše nechá zdát onu bájnou iluzi, že to stojí na společenstvu zvolených nejchytřejších a osvícených osobností, kteří nedělají nic jiného, než jen, že od rána do večera přemýšlí o blahu demokratické společnosti a národů kolem nich.

Bohužel, opak je pravdou. Demokracie není nic více ani nic méně, než jednou z dalších četných mocenských a společenských uspořádání, které si lidstvo vymyslelo, aby se nějakým způsobem zorganizovalo. Nemáme mezi rádoby demokraticky vyvolenými ani ty nejchytřejší, ani ty osvícené a bohužel tito vyvolení skutečně ani nepřemýšlí 24 hodin denně nad naší spokojeností a blahobytem, ale tak trochu nad něčím úplně jiným.

Ve své podstatě je totiž úplně jedno, jestli si zákony pro sebe vymyslí 100+1 feudál, 100+1 senátor, 100+1 korporativních vůdců či 100+1 členů představenstev kdejakých spolků, stran či firem. Je-li cíl (tedy mocenské postavení) stejný, výsledek v každém společenském uspořádání je v dopadu také stejný.

Vymyslí-li zákony dobře, dobrý bude i výsledek, vymyslí-li je špatně, výsledek bude špatný a vymyslí-li je „vyčůraně“, výsledek bude vždy „vyčůraný“. A jak je na tom Český Kocourkov, bychom mohli psát donekonečna.

V parlamentu sedí skupina lidí, kteří mnohdy vůbec nevědí o čem hlasují, jindy to vědí zase velmi dobře, jen se spokojeností občanů to má pramálo společného. Ve vládě sedí skupina lidí, která rovněž mnohdy ani neví co činí, jindy to ví zase velmi dobře a opět to má pramálo společného s tím, jak se lidem dobře či špatně žije v této zemi zaslíbené. Za vládou i parlamentem sedí také skupina lidí a ti naopak vždy velmi dobře vědí co a v čím zájmu činí, jenom se spokojeností zaslíbené země a jejími obyvateli to již nesouvisí vůbec.

 

Jindra Tichý st. |šéfredaktor|30.1.2017|free public|

 

748 total views, 1 views today

Reklama
Insert Ads Here