Pověst o hradu Hazmburk

Odešel čas starého knížete a nadešel čas knížete mladého. Stařešinové posadili na vyšehradský knížecí stolec Neklanova syna Hostivíta. V ten čas odrůstaly v příbuzenstvu padlého knížete Vlastislava děti a začaly potěžkávat meč. Litovaly zašlé slávy Lučanů a toužily obnovit ji.

Mezi těmi, kdo nedovedli zapomenout, byl mladý muž, který se jmenoval Léva. Byl ze všech nejudatnější a nejvíc myslil na to, jak znovu nastolit v zemi luckou vládu. Usmyslil si, že nejdříve postaví pevný hrad, aby odolal i přesile nepřátel. Osedlal se svými lidmi koně a vyjel s družinou do kraje hledat příhodné místo ke stavbě takového hradu.

Objeli sedmkrát sedm návrší, ale rozhodnout se nemohli. Už se chtěli vrátit na svůj dvorec, když se před nimi ukázala hora jako stvořená pro nedobytný hrad. „Na té hoře se opevníme,“ řekl Léva a jeho čeleď ho ihned poslechla a dala se do práce.

I přicházeli mnozí Lučané s rodinami, přátelé a známí i ti, kteří se o stavbě hradu jen doslechli, a všichni pomáhali. Stavěli a bylo jim, jako by každým doneseným dřevem, každým kusem kamene probouzeli spící slávu svého kmene. Na hoře vyrostl Lévův hrad a jeho stavbu urychlilo nadšení.

Zpráva o novém hradu na bývalém území Lučanů se donesla ke knížeti Hostivítovi. Hostivít dal svolat radu a všichni ve sněmu volali: Do zbraně! Bez odkladu určili vůdce pro ozbrojené houfy a začali svolávat na válečnou výpravu do luckého kraje. Cílem výpravy bylo dobýt nový hrad, rozbořit jej a vypálit. Jednoho dne spatřila Lévova hlídka z hradní věže blížící se české vojsko. Valilo se z lesů jako temný a lesklý proud rozvodněné Ohře.

Hlídka na hradě zadula na poplach do rohu a Lévův lid obsadil hradby a vyčkával. České vojsko na hrad nezaútočilo. Když jeho vůdcové spatřili hrad na vysoké hoře, změnili válečný plán. Zdálo se jim výhodnější obklíčit vojskem horu i hrad a zkrušit Lévovu posádku obléháním. Léva obléhatelům vzdoroval, ale zásob na hradě ubývalo a začalo se nedostávat i vody. Hlad a žízeň je špatný spojenec a zradí i nejstatečnějšího. Bojovníci na hradě slábli a to, co jedli, nestačilo ani k životu, ani k smrti.

Tehdy rozkázal Léva, aby se posádka hradu připravila k výpadu. Z jitra, kdy obléhatelé podřimovali ukolébáni tichem začínajícího dne, vyrazil z hradu Léva se svými lidmi a udeřil na české houfy. Zprvu se klonilo vítězství na Lévovu stranu, ale brzy se zmocnila vysílené hradní posádky slabost a Lévovi bojovníci začali ustupovat k hradní bráně.

Ženy, které z hradu pozorovaly ústup hradní posádky, seběhly k bráně a otevřely ji dokořán. Nedbaly šípů a oštěpů, které už bily do hradeb. Postavily se do brány a volaly vstříc ustupujícím mužům: „Poběžte se schovat za naše suknice. Sem, sem poběžte a schovejte se za nás!“ Vypráví se, že muži uslyšeli ten posměšný křik a zastyděli se. Sebrali poslední síly a prolomili kruh obléhatelů a donutili je k návratu na Vyšehrad.

Lévovi se podařilo hrad udržet i později, i když se mu nepodařilo obnovit lucké knížectví. Hrad pak dostal podle té příhody s ženami jméno. Protože jej zachránil ženský klep o mužské zbabělosti, říkalo se mu prý Klepy nebo Klapý.

A uplynulo několik století od té události a hrad byl přestavěn a dostal opět jiné jméno. Tehdy se na něm usídlili páni Zajíci z Valdeka a nazvali hrad podle tehdy panujícího rytířského způsobu německým jménem: Hasenburg, hrad Zajíců. V ústech lidu se to jméno proměnilo na Hazmburk a dochovalo se po naše časy.

 

 

Hazmburk dnes

Hazmburk je zřícenina ghotického hradu.  Nachází se u vsi Klapý, 3,5km od města Libochovice v okrese Litoměřice. Nachází se na vrcholu stejnojmenného vrchu. Podle archeologických nálezů je dokázáno, že vrch byl obýván již v pravěku v období neolitu.

Podle pověsti v Dalimilově kronice byl vrchol opevněn již v době lucké války, kdy jej vlastnili Lučané – konkrétně bojovník Léva, proti kterým bojoval český kníže Hostivít.

V osmém až desátém století vrch osídlili Slované, kteří zde postavili raně středověké hradiště. Hrad byl postaven zřejmě v první polovině 14. století, nebo v druhé polovině 13. století. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1335 z období vlády Jana Lucemburského.

Brzy poté se tehdy ještě hrad Klapy dostal do rukou Zbyňku Zajíci z Valdeka a ten jej přejmenoval na Hasenburg. Německé slovo Hase totiž znamená zajíc, kterého měl v rodovém erbu.

V období husitských válek stáli Zajícové na katolické straně. Husitům se nepodařilo hrad dobít.

Koncem 19. století došlo k několika sesunům suti z hradu a poničení domů v obci Klapý. K poslednímu sesuvu došlo 21. června 1939.  Na začátku 20. století z něj zbyla již jen zřícenina.

Zřícenina hradu Hazmburk je chráněna jako kulturní památka České republiky.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

-Gabriela S.

 

 

Zdroje: Pověst: Kniha Čtení o hradech, zámcích a městech – O Luckých ženách

Autor: Eduard Petiška

Zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hazmburk

1,256 total views, 1 views today

Reklama
Insert Ads Here