Rok po analýze právníků EU, že je připojení Krymu zcela legální, se nic neděje. Sankce trvají, jen proto, že je to Rusko

Předseda Asociace akreditovaných právníků pro interakci s orgány veřejné správy při Evropské unii, Christian D. de Fouloy, publikoval už před rokem oficiální analýzu právního postavení Krymu. Zcela jasně z ní vyplývá, že v případě Krymu nejde o anexi, ale o rozhodnutí občanů Krymu o sebeurčení, a to drtivou většinou.  Nic víc, nic méně. Sankce ale trvají dál. Prostě proto, že je to Rusko.

Analýzu publikoval na oficiálních stránkách AALEP autor analýzy, s ruským překladem ji pak uveřejnil senátor Konstantin Kosačev na stránkách Rady Federace Ruska. Právníci Asociace právníků pro interakci s orgány veřejné správy při Evropské unii konstatovali, že zcela jednoznačně nešlo o anexi, ale o znovusjednocení Krymu s Ruskem na základě vůle občanů Krymu. K závěru došli právníci mj. podrobným zkoumáním ukrajinské a krymské ústavy. Krym, jakožto autonomní součást Ukrajiny, měl právo referendum vypsat a jeho výsledky se řídit. 
Závěrečná analýza 

Zde jsou některé z argumentů analýzy, publikované v Radě Federace:

1. V souladu s § 10 Ústavy z roku 1996 mělo území Krymu samostatný právní status, založený na zákonných právech národů.

2. V souladu s ustanovením § 10 odst 138,2 spadá pod jurisdikci Autonomní republiky Krym též „organizování a pořádání místních referend“, a možná témata těchto referend nejsou omezena na „krymské“ části ústavy.

3. V souladu s článkem 48 Ústavy Autonomní republiky Krym „Záruky a stav statusu a pravomocí autonomní republiky Krym“ poskytuje záruky práva demokratickým institucím společnosti a občanům , včetně práva na konání referenda o jakékoliv věcné problematice.

4. Ústava Ukrajiny zaručuje svobodu vyjádření vůle občanů v referendu v souladu s článkem 69, kterým je referendum definováno jako prvek přímé demokracie.

5. Ministerstvu obrany Ukrajiny nesmí podle části 4 článku 17 Ústavy použít ozbrojených sil k omezení práv a svobod občanů.

6. Je potvrzena oprávněnost přítomnosti ruských ozbrojených sil během referenda v Krymu na základě bilaterálních dohod mezi Ukrajinou a Ruskem.

7. Bere na vědomí zákonnost postupu Krymu pro dobrovolné odtržení od země – vyhlášení nezávislosti, referendum, prohlášení o přání připojení k Rusku.

8. Indikuje nepřítomnost důkladné předběžné právní analýzy usnesení Valného shromáždění OSN o „územní celistvosti“ Ukrajiny.

9. Odvolává se na rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora OSN ze dne 22. července 2010, které potvrzuje, že jednostranné vyhlášení nezávislosti ze strany Krymu není v rozporu s pravidly mezinárodního práva … Obecné mezinárodní právo neobsahuje žádný použitelný zákaz vyhlášení nezávislosti.

Co vidíme dnes?

Přesto, že evropská právní analýza vyznívá jednoznačně ve prospěch Krymu a jeho připojení k Rusku, země EU a Severoatlantické aliance jsou vůči tomuto dokumentu hluché a slepé. Rok po této právní analýze jsou na Rusko neustále uvalovány sankce, ačkoli právní základ pro ně neexistuje. Z toho vyplývá jediné. Je jedno, zda se Rusko něčeho dopustilo. Sankce je třeba uvalit už jen proto, že je to Rusko.

Zdroje informací ZDE a ZDE.

322 total views, 5 views today

Reklama
Insert Ads Here