Reklama

Pověst o hradišti Budeč

AUTOR PŘÍSPĚVKU

Na úrodném a líbezném praporci naší země začínají starodávné děje kmene Čechů. Zde sídlili Čechové ve svých osadách a na svých hradištích na samém srdci území, které obepínala ze všech stran lesnatá pohoří.

Mezi řekami Ohří, Labem a Vltavou, na rodném a líbezném kousku naší země, stávaly nejstarší hrady kmene Čechů. Pak byly hrady knížat, které chránily jejich moc a bezpečnost a byly pak hrady, které chránily území celého kmene.

První z hradů byl podle pověsti Krokův hrad. Stával u vsi Zbečna. Na něm žil Krok, když si ho Čechové zvolili za svého správce a soudce. A když ho zvolili, vybudovali mu pevnější a důstojnější hrad. Nový hrad dostal jméno Budeč.

Na Budči, za mohutnými valy z upěchované hlíny, žil, jak vypráví pověst, moudrý a spravedlivý Krok v dřevěných roubených stavbách, se svou ženou, třemi dcerami a čeledí. Tu vyhledávali jeho soud ti, kdo vedli spor, sem přiváděli ty, kdo rušili pokojný život kmene. Krok soudil přísně, ale nikdo od něho neodcházel poznamenán křivdou.

Nejstarší z dcer se jmenovala Kazi. Vyznala se v lékařství, ve věštbě i v kouzlech. Dovedla prý svými čarami změnit osud člověka, který mu byl určen sudičkami při zrození. Staří Čechové tak věřili v její kouzelnou moc, že o beznadějně ztracených věcech říkávali: To by nedovedla ani Kazi navrátit. Kazi odešla první z otcova domu a vystavěla si se svou čeledí vlastní hrad, Kašín nebo Kazín.

Mladší Krokova dcera se jmenovala Teta. Teta zavedla mezi lidem modloslužebné řády, určovala, jak se klanět bohům i kde se bohové ukrývají. Příroda byla pro ni plná tajemných bytostí, které lidem pomáhají, jestliže lidé ctí jejich zvyky a splňují jejich přání. A lidé uctívali podle Tetina návodu víly a duchy i pramenitou vodu a oheň. Na hoře Pohled dala Teta na skále vztyčit sochu své bohyně která se jmenovala Klimba. Často jsem přicházela, aby se bohyni klaněla. Odešla jako druhá z otcovského domu a přikázala svým lidem vystavět hrad Tetín nad řekou Mží tam, kde se jí dnes říká Berounka.

Nejmladší Libuše zůstala u otce a matky nejdéle. Když se rozhodla odejít, povolala svou družinu a přikázala postavit hrad u lesa, který se táhne ke vsi Zbečnu. Hrad dostal jméno Libušín a vypráví se, že byl nejmocnější ze všech.

Vypráví se, že než odešla od otce a matky, navštěvovala první školu v Čechách, založenou Krokem na Budči. Byla to škola i nebyla. V Budečské škole učili staří muži kmene Čechů, jak poznávat z tajemných znamení božskou vůli. Starci udržovali a předávali mladému pokolení staré zkazky, zašlé děje, a učili znát povahu bylin, která prospívá, která škodí, učili kouzlům a čarám. Jméno Budeč pak po všechny časy u Čechů označovalo místo, odkud se šíří vzdělanost.

 

Hradiště Budeč dnes

Zbytky hradiště Budeč se nachází 17 km severozápadně od centra dnešní Prahy. Tradicí je toto místo spojeno s památkou na knížete Václava. Nachází se zde jedenáct století stará rotunda sv. Petra a Pavla. Tento kostel je nejstarší stojící a funkční budovou v Česku.

Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.

 

  • Dochované opevnění sestává ze dvou hlavních obvodů
  • Vnitřním je oválná akropole v nejvyšším bodě terénu, která se rozléhá na ploše přes 3 ha
  • Valy akropole mají obvod před 700 m
  • Na akropoli stojí rotunda sv. Petra a Pavla, původně jen Petra, s přilehlým hřbitovem
  • O několik desítek metrů dál jsou vyznačeny základy kostela Narození Panny Marie

Vrch byl obýván již v pravěku

Podle archeologických nálezů je zřejmé, že vrch byl obýván již v pravěku. Nejstarší doklady osídlení pochází z období mohylové kultury, střední doby bronzové a pozdní doby bronzové a knovízské kultury. Do tohoto období také spadá výstavba prvního kamenného opevnění.

Slovanské období

První hradba ve Slovanském období byla postavena někdy v 9.st našeho letopočtu, snad za vlády knížete Bořivoje. Na přelomu 9. a 10. století zde kníže Spytihněv I. založil kostel – rotundu sv. Petra. Z 10. století také pochází zdejší pohřebiště.

Svatováclavské legendy se zmiňují o tom, žen a Budči v mládí pobýval a učil se tu žaltář kníže Václav. Tato tradice byla rozvinuta o několik století později kronikářem Václavem Hájkem.

Pohřebiště u kostela mělo křesťanský charakter. Nebyly zjištěny žádné milodary nebo protivampyrické zásahy, které byly běžné v pohanském období.

Druhá hradba byla postavena někdy v průběhu 10.století. Ve druhé polovině tohoto století byl založen druhý kostel – Narození Panny Marie. Ten byl za josefínských reforem okolo roku 1786 zrušen a po čase zbořen. Ve trávě jsou dodnes patrné jeho základy.

 

Budeč patřila k hlavním opěrným bodům rodu Přemyslovců. Ve 12. století však chybí o Budči další písemné zmínky, což svědčí o tom, že zdejší hradiště už v tehdejší státní správě nehrálo roli.

Hlavní pouti se konají dvakrát do rok – koncem června na svátek patronů sv. Petra a Pavla a také koncem září, takzvaná Národní svatováclavská pouť.

Interiér rotundy je přístupný v létě o víkendech. Přes Budeč vede červená turistická trasa – z Kralup nad Vltavou, údolím Zákolanského potoka a také na hrad Okoř.

 

Za Mladé vlastence

-Gabriela S.

 

Zdroje: Pověst: Kniha Čtení o hradech, zámcích a městech – Mezi řekami Ohří, Labem a Vltavou

Autor: Eduard Petiška

Historie: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bude%C4%8D_(hradi%C5%A1t%C4%9B)

Obrázky: http://images.google.com

 3,350 zobrazení celkem,  3 zobrazení dnes

Sdílet příspěvek

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on whatsapp
Share on email

Rubriky

Mohlo by vás zajímat

Nezařazené příspěvky

Zhmotněná přání

Jako malé děti jsme si vzdycky něco přáli a většinou

 3,129 zobrazení celkem,  2,349 zobrazení dnes

Číst více »
Nezařazené příspěvky

Zhmotněná přání

Jako malé děti jsme si vzdycky něco přáli a většinou

 3,130 zobrazení celkem,  2,350 zobrazení dnes

Číst více »