Reklama

Rok po analýze právníků EU, že je připojení Krymu zcela legální, se nic neděje. Sankce trvají, jen proto, že je to Rusko

AUTOR PŘÍSPĚVKU

Předseda Asociace akreditovaných právníků pro interakci s orgány veřejné správy při Evropské unii, Christian D. de Fouloy, publikoval už před rokem oficiální analýzu právního postavení Krymu. Zcela jasně z ní vyplývá, že v případě Krymu nejde o anexi, ale o rozhodnutí občanů Krymu o sebeurčení, a to drtivou většinou.  Nic víc, nic méně. Sankce ale trvají dál. Prostě proto, že je to Rusko.

Analýzu publikoval na oficiálních stránkách AALEP autor analýzy, s ruským překladem ji pak uveřejnil senátor Konstantin Kosačev na stránkách Rady Federace Ruska. Právníci Asociace právníků pro interakci s orgány veřejné správy při Evropské unii konstatovali, že zcela jednoznačně nešlo o anexi, ale o znovusjednocení Krymu s Ruskem na základě vůle občanů Krymu. K závěru došli právníci mj. podrobným zkoumáním ukrajinské a krymské ústavy. Krym, jakožto autonomní součást Ukrajiny, měl právo referendum vypsat a jeho výsledky se řídit. 
Závěrečná analýza 

Zde jsou některé z argumentů analýzy, publikované v Radě Federace:

1. V souladu s § 10 Ústavy z roku 1996 mělo území Krymu samostatný právní status, založený na zákonných právech národů.

2. V souladu s ustanovením § 10 odst 138,2 spadá pod jurisdikci Autonomní republiky Krym též „organizování a pořádání místních referend“, a možná témata těchto referend nejsou omezena na „krymské“ části ústavy.

3. V souladu s článkem 48 Ústavy Autonomní republiky Krym „Záruky a stav statusu a pravomocí autonomní republiky Krym“ poskytuje záruky práva demokratickým institucím společnosti a občanům , včetně práva na konání referenda o jakékoliv věcné problematice.

4. Ústava Ukrajiny zaručuje svobodu vyjádření vůle občanů v referendu v souladu s článkem 69, kterým je referendum definováno jako prvek přímé demokracie.

5. Ministerstvu obrany Ukrajiny nesmí podle části 4 článku 17 Ústavy použít ozbrojených sil k omezení práv a svobod občanů.

6. Je potvrzena oprávněnost přítomnosti ruských ozbrojených sil během referenda v Krymu na základě bilaterálních dohod mezi Ukrajinou a Ruskem.

7. Bere na vědomí zákonnost postupu Krymu pro dobrovolné odtržení od země – vyhlášení nezávislosti, referendum, prohlášení o přání připojení k Rusku.

8. Indikuje nepřítomnost důkladné předběžné právní analýzy usnesení Valného shromáždění OSN o „územní celistvosti“ Ukrajiny.

9. Odvolává se na rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora OSN ze dne 22. července 2010, které potvrzuje, že jednostranné vyhlášení nezávislosti ze strany Krymu není v rozporu s pravidly mezinárodního práva … Obecné mezinárodní právo neobsahuje žádný použitelný zákaz vyhlášení nezávislosti.

Co vidíme dnes?

Přesto, že evropská právní analýza vyznívá jednoznačně ve prospěch Krymu a jeho připojení k Rusku, země EU a Severoatlantické aliance jsou vůči tomuto dokumentu hluché a slepé. Rok po této právní analýze jsou na Rusko neustále uvalovány sankce, ačkoli právní základ pro ně neexistuje. Z toho vyplývá jediné. Je jedno, zda se Rusko něčeho dopustilo. Sankce je třeba uvalit už jen proto, že je to Rusko.

Zdroje informací ZDE a ZDE.

 2,318 zobrazení celkem,  4 zobrazení dnes

Sdílet příspěvek

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on whatsapp
Share on email

Rubriky

Mohlo by vás zajímat