Být rytířem není ostuda, ale hrdinství

Vždy jsem se bál jakékoli konfrontace. Protože když jsem to udělal v dětství, přišlo peklo. Ponížení, výsměch…od rodičů, od učitelek ve škole… 

A tak jsem postupem času získal přesvědčení, že být hodný a nekonfliktní je jediný správný způsob.
Slušný člověk není asertivní, nikdy nemluví sprostě a všem prokazuje úctu tím, že mlčí a na nic nereaguje negativně.

Byly doby, kdy jsem to ještě párkrát zkusil, ale dopadlo to vždy stejně. Cítil jsem se strašně, všechno ve mě nejistě křičelo uteč uteč, omluv se
mlč, proboha hlavně nic neříkej.

A tak jsem toho nechal nadobro. Stal se ze mě hodný člověk.
Nemám žádné hranice, radši všechno snesu.
Protože tak se mi vyhnou ty pocity šílené nejistoty, ponížení.

Na hrdiny a rytíře koukám už jen v televizi. Moc se mi to líbí, když se dívám na velkofilmy tipu Gladiator. Muž, který dokáže navzdory celému světu říct do očí lumpovi, že je lump a jít s ním do boje. Obdivuji tu odvahu tu víru v pravdu, kterou je ochoten bránit do posledního dechu. Je to krásné však to patří jen do filmu.
Však na to už dnes muž může jenom koukat v televizi.

Protože je doba hodných hodných mužů.
Nekonfliktních.
Kteří nic a nikoho nehodnotí.
Hrdinství je něco, co už není třeba a je to přežitek.
Dnes se nosí hluboká meditace díky které vesmír vše vyřeší za nás.

Však doba, ve které je hanbou bojovat za dobro všech, za dobro dětí i starých lidí je divná doba.
Je to špatný film na který se nedá dívat.
Natož ho ještě žít.

Naštěstí jsou muži, ve kterých hrdost a čest ještě neuhasla. Jsou muži, kteří cítí zodpovědnost za své rodiny, ženy a děti. 

A ty nikdo nikdy neumlčí, nikdo nikdy nezastaví. 

Ještě pořád máme možnost my ženy koho obdivovat, ještě pořád můžeme být hrdé. Díky Bohu. 

 

Simona Lawandovská 19.2.2021

420 total views, 1 views today

Reklama
Insert Ads Here