Jedním ze základních předpokladů efektivní správy demokratického státu je nezpochybnitelná platnost jeho právního řádu a vysoká politická kultura ….

Jedním ze základních předpokladů efektivní správy demokratického státu je nezpochybnitelná platnost jeho právního řádu a vysoká politická kultura založená na dobrovolném respektování dohodnutých pravidel všemi hráči. Obrana neprolomitelnosti právního řádu patří k základním úkolům státní správy. Silný stát nepřipustí, aby řádně přijaté zásady jeho fungování byly narušovány ať již přímo nebo jejich obcházením. Pokud jejich narušování strpí, začne postupně selhávat ve všech oblastech své působnosti, protože nebude mít sílu udržet státní stroj v bezporuchovém chodu. Nejhorší situace pak nastane, když umožní, aby jeho instituty zneužily nedemokratické síly k prosazování svých partikulárních zájmů bez ohledu na přijaté právní principy. Stát se začne vyvíjet buď směrem k anarchii, nebo naopak k diktatuře. Příkladů z moderních dějin máme dost: bolševici v Rusku, nacisté v Německu i komunisté v Československu využili demokratických institutů slabých států, aby je ovládli a zlikvidovali demokracii.
Současný vnitropolitický vývoj naznačuje, že politika Sociální demokracie jako hlavní vládnoucí strany společně s ANO síly stále výrazněji směřuje k zneužívání institutů demokratického státu a pravidel jejich fungování k bezohlednému boji o moc pro moc samu..
Ve skutečnosti si za peníze daňových poplatníků kupují oblibu voličů, poškozujíce ekonomické zájmy krajů: peníze, jimiž zdravotnickým zařízením nahrazují výpadek příjmů z poplatků, netisknou z recyklovaného papíru v tiskárně, ale odebírají jiným kapitolám rozpočtu, navíc musí vracet do systému více peněz, než z něho odebrali, protože vyvolali přídatné administrativní výlohy. Jde o zpronevěru veřejných prostředků dosud nevídaných rozměrů. Jako bonus porušují pravidla volné soutěže ekonomických subjektů se všemi nepříznivými důsledky pro pacienty, jimž údajně chtějí přilepšit.
Akceschopnost koaliční vlády klesla na nulu. Situace připomíná vývoj v únoru r. 1948, kdy proti přímočaré brutalitě dobře zorganizovaných komunistů stály bezstarostné občanské strany spoléhající se na nemocného prezidenta. Podobnost s Únorem 1948 jde ale ještě dále: komunisté by tehdy nedokázali tak dokonale upevnit svou moc, kdyby je nezačaly podporovat statisíce příslušníků nekomunistických stran, z existenčních důvodů přistupujících na kolaboraci.
Něco podobného a možná ještě absurdnějšího se děje dnes na úrovni krajů: představitelé stran vládní koalice ve snaze o udržení postavení v krajských samosprávách uzavírají koaliční dohody směřující přímo a nezakrytě proti vládní politice.
Integrační úloha státu byla značně oslabena a jeho vnitřní rozklad pokračuje před očima bezmocných občanů, kteří z vlastních kapes nedobrovolně platí politickou reprezentaci za její nepřístojnosti. Hle, jak slabá může být demokracie, přestane-li smečka nezřízeně mocichtivých ctižádostivců dbát pravidel demokratického právního státu, aby na sebe strhla moc, a není zde nikdo, kdo by jí dokázal čelit.

 

 1,293 total views,  1 views today

Reklama
Insert Ads Here