Lidé by chtěli změnu, ale pokud možno beze změny

Chtějí vlastně vůbec lidé změnu k lepšímu?

Myslím že ne. Nemyslím, dnes už to vím. 

Je to tvrdá a krutá realita. Smutná realita. Vidíme to dnes a denně. Vidíme to všichni co něco děláme, my všichni, kteří se denně snažíme.

Jsou v podstatě tři skupiny lidí. Jedna skupina – to je ta nejmenší a podle mého odhadu ji tvoří asi 5% lidí. Jsou to ti, kteří jsou skutečně reálně schopni něco dělat. Systematicky, pravidelně, disciplinovaně.
Potom je tu skupina lidí kterým když nabídnete řešení, které je rozumné a má hlavu a patu, tak se s nedůvěřivým pohledem sice přidají, ale během krátké chvíle začnou vymýšlet chytrosti. Když jsou upozoroněni na to, že jsou úplně mimo mísu a že žvaní nesmysly, tak se urazí, řeknou: „Tak to jste se teda vybarvili! “ a s hlasitým bouchnutím dveří uraženě odejdou.
No a třetí skupina ta je nejlepší, ta řekne rovnou, že změna je nesmysl, že vlastně jakákoliv snaha je úplně hloupá, vymyslí na každé řešení tisíc problémů. 

A proč to vlastně tyto dvě skupiny dělají?
Odpověď je úplně jednoduchá. Protože žádnou změnu nechtějí. Nechtějí a chtít nebudou.
Nedokážou si vůbec uvědomit a připustit, že se změny bojí jako čert kříže. Že jsou podvědomě ze změny vyděšení jako malá děcka, protože by se jich změna dotkla. Protože by se něco změnilo. Protože by se jim změnil život. Možná by museli přestat dělat to co dělají, nebo by museli začít dělat něco, co ještě nikdy nedělali.

Protože by museli začít něco dělat, nebo by jim už možná neprocházelo to, co jim teď krásně prochází.
Prostě vždycky je za tím nějaký důvod.
Vždycky.

To si ale srab, který se bojí změny logicky nikdy nepřizná – čeho se tak strašně moc bojí, že radši zůstane v tom příběhu, v kterém mu jde prakticky a reálně o život.

A tak si tu dnes žijeme… 

Simona Lawandovská 12.2.2021

501 total views, 4 views today

Reklama
Insert Ads Here