Malá rekapitulace, pro ty co zapomněli a pro ty co neví!

Psal se tehdy rok 2003, když po masivní mediální masáži USA podnikla invazi do Iráku. Důvod? Chemické zbraně hromadného ničení. Nojo, jenže problém, ony se žádné nenašly, prostě neexistovaly. Nebyly. A tak je zde otázka proč takový humbuk. No jistě, Irák je jedna z mnoha naftově bohatých zemí na středním východě a z tohoto bohatství logicky dobře žije. To se ale někomu nehodí do krámu, proč by jinde měli žít lépe než my. Jsme přece velmoc a tak na ně vtrhneme a bohatství jim sebereme nějakou námi dodanou loutkovou vládou a chaosem. A tak byl demokraticky zvolený president Saddám Husajn dne 13.12.2003 zbaven moci a obviněn.

Byl také odsouzen 5.11.2006 k smrti oběšením, což se také stalo dne 30.12.2006 v ranních hodinách. Následně čas ukázal, že na území Iráku skutečně žádné chemické zbraně nebyly. No jo, ale to už mu život nevrátí. Irák je v rozkladu, dosazena loutková proamerická vláda drancuje přírodní bohatství země za hubičku, pokud ne dokonce ještě levněji a světe div se, svět se točí dál.Qui bono? USA. Podstatné však je to, že bez důkazů jen za pomocí médií to byl vlastně státní převrat.

Psal se rok 2002 kdy se ve stejné oblasti začalo schylovat k dalšímu problému. Byla založena takzvaná Africká unie, u jejíhož zrodu stál plukovník Muammar al-Kaddáfi, president Lýbie, demokraticky zvolený. Lýbie jak známo je nesmírně bohatá země, opět jeden z největších těžitelů ropy. Požadoval, aby celá Africká unie obchodovala ropu jen za zlatý dinár, který by byl podložený zlatem. Dle mého názoru věc, která mu zlomila vaz. Tento pán, který skutečně pro blaho obyčejných obyvatel Lýbie vykonal mnoho se okamžitě stal nebezpečím pro globální zájmy USA.

Nechci zde rozvádět detaily poměrů v této zemi, sám jsem v ní žil tři roky. Pro úsudek stavu a situace doporučuji přečíst Kaddáfiho Zelenou knihu. Podstatné v tento okamžik však je to, že CIA investovala do zhruba 17000 zbouřenců, kteří tak jako třeba dnes v Čechách a na Slovensku s výraznou podporou mezinárodních médií destabilizovaly politickou scénu a tím de facto umožnili Američanům zasáhnout na území suvereního státu.

Dne 20. Října 2011 byl dopaden a při zatýkání zabit. Škoda, byl to dobrý člověk, dobrý vůdce a hlavně věděl jak na svůj lid. Zcela oprávněně se o sebe obával, neboť dobře věděl s kým má co do činění. Po jeho smrti byla dosazena opět loutková vláda a hned se drancuje národní bohatství ve prospěch, hádejte koho? No přece USA. Takže máme poražené i vítěze. QUI bono? USA.

V noci 21.11.2013 z důvodů nepodepsání asociační dohody začaly v Kyjevě občanské protesty, takzvaný Majdan. Po nějakém čase protestů rezignoval Viktor Janukovyč v únoru 2014. Tyto nepokoje byly opět financovány a všemožně podporovány ze zahraničí. Dokonce jak vyšlo nedávno v obecnou známost byly zajištěni odstřelovači aby se vše urychlilo. Velkou a podstatnou roli zde hrají neziskové organizace napojené na George Soroše a různé složky USA, které jak se dnes už veřejně píše na každém seriozním serveru, financovaly celou záležitost. Jaká je dnes situace na Ukrajině?

Po referendu se od Ukrajiny odtrhl Krym, o nezávislost bojují dvě oblasti Doněcká a Luhanská. Slibovaný přepych Západu se však nekoná. Naopak je každý den hůře. Přes Ukrajinu však vede potrubí na transport plynu do Evropy a hle zde je zakopaný pes, neboť je zde konkurence, levný plyn z Ruska, nebo drahý břidlicový z USA. Jak snadno lze vytvořit problém a nafouknout ho tak, aby nebylo vidět, co se za tím ve skutečnosti skrývá.

Dnes po všech trestech uvalených na Rusko ze strany EU si Američani v Rusku nakupují levný plyn a loděmi ho vozí do Polska a Německa a tváří se, že se jedná o jejich břidlicový. Tedy pro nechápavé. USA EU zakázala obchodovat plyn s Ruskem, ale sama USA s tím stejným Ruskem obchoduje a zrovna zakázanou komoditu a ještě má tu drzost jí prodávat EU, které zakázala nákupy za levné peníze z Ruska. Ukrajinští občané se rozprchli po celím světě, respektive všude kde mají nějakou šanci vydělat nějaký peníz, aby uživili rodinu.

A dostáváme se k dramatickým a demokratickým volbám v listopadu v České republice, kde během sčítání vypadly servery, podle mě účelově, protože byl ohrožen proces globalizace a SPD v čele s Tomiem Okamurou značně posílila, dle mého názoru mnohem více, než ukázaly výsledky statistického úřadu. Nikdo mě nikdy nepřesvědčí, že ty volby nebyly zešvindlovaný! Ale proč? Jasný, je totiž třeba aby v této zemi byla vláda dočasně nefunkční, neboť je na řadě Dublin IV a další akce a pokud je vláda nestabilní, EU to snáze protlačí a docílí. Další velmi silnou ránou tomuto zločinnému systému byly i následující volby, ve kterých i přes veškerou neziskovou a mediální pomoc zvítězil Zeman.

To už byla pro určitou skupinu taková rána, že velmi nedemokraticky začaly všechny osoby napojené na neziskovky a zahraničí, křičet po demokracii. Jenže co je demokracie, práva a povinnosti. Oni však uznávají jen práva a to ještě jen svoje. A protože jsou silně podporovány ze zahraničí, je na místě otázka. Qui bono? USA!

Přemístíme se na chvilku také na Slovensko, kde byl za velmi podezřelých okolností zavražděn novinář se svojí snoubenkou. Neziskovky a opozice toto zneužívají ke svému špinavému politickému boji. Dnes již zcela viditelně na Jána a Martinu zapoměli, ale snaží se z toho politicky urvat, co jde. Za podpory svých chlebodárců. Qui bono? USA.
Tak snad závěrem dodat, že naše zlatá mládež, která není vlastně nic jiného, než my v roce 1989 je jenom o mnoho lépe a snadněji manipulovatelná, protože mezitím úroveň školství poklesla.

Tak tedy milé děti, i my jsme jednou byli děti a do našich 18ti let nám nikdo z rodičů nedovolil krafat do politiky. Až vám bude jednou 18, budete mít právo o sobě rozhodovat, do té doby jsme za vás odpovědní před zákonem, proto budeme rozhodovat my! A zeptejte se mě na jednu otázku: QUI BONO? Já vám odpovím: Pro budoucnost tohoto světa!
Karel Kopel

5,590 total views, 1 views today

Reklama
Insert Ads Here