Novela zákona nebo reforma policie?

Téměř celý loňský rok pronikaly mezi řadové policisty informace o chystané novele zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Nosným tématem se stalo „zrušení“ 150 hodin odsloužených zdarma.
K tomu se přidalo volání po personální stabilizaci bezpečnostních sborů a zejména v oblasti odměňování. O peníze jde vždy až na prvním místě. Mezi policisty se šířily fámy a zaručené informace o podobě novely. Málokdo si však položil otázku, co novela tohoto zákona vyřeší.

Podívejme se na nosný bod – 150 hodin.

Původní znění § 54 je:  Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas nejvýše v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce

Novelizované navrhované znění:  Příslušníkovi lze nařídit službu přesčas v důležitém zájmu služby

Podstatné je slovní spojení důležitý zájem služby, které zůstává. Dosud za něj služební funkcionáři schovali vše potřebné. Není důvod na zavedené praxi cokoliv měnit. Naopak. S novelou padne platná judikatura, kterou se někteří příslušníci bezpečnostních sborů domohli svých nároků. Přijetím novely se postavíme znovu na startovní čáru a bude se čekat na další verdikt Nejvyššího správního soudu.
Dodatky řešící rozsah služby jsou nepodstatné.

Návrh novely je na tomto odkazu:
http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=1024&CT1=0

Dá se odpovědně říci, že další „problémy“, které novela řeší jsou ve své podstatě marginální. Svátky nebudou uspokojivě zaplacené, náborový příspěvek neřeší personální stabilizaci a drobnosti ohledně krácení dovolené či lepšího postupu z nejnižších do o stupeň vyšších tříd v žádném případě bezpečnostní sbory nespasí.

Shrnuto a podtrženo. Novela zákona č. 361/2003 Sb. je za současné situace naprostá ztráta času a energie, kterou zákonodárci mohou věnovat užitečnějším věcem. Zákon samotný je totiž praxí prověřený paskvil, méně kritičtí jedinci jej nazvou nedodělkem a služební funkcionáři mlčí a využívají jeho nedokonalosti ve své každodenní praxi.

Za 10 let jeho účinnosti se ukázaly jeho nedostatky v plné nahotě. Díky paskvilu se mnoho příslušníků soudilo bezúspěšně o své zákonné nároky na poli pracovně právních vztahů a odškodnění. Bezpečnostní sbory se dnes nedokážou v krátké době a čestně vyrovnat s příslušníkem, který jejich řady opouští v důsledku pracovního úrazu. V praxi se projevuje složitost a neprovázanost jednotlivých právních norem. Od těchto sporů dávají ruce pryč i vystudovaní právníci.

Řadoví policisté jsou propouštěni na základě sporného ustanovení § 42 odst. 1 písm. d), které je v rozporu s Listinou základních práv a svobod. U služebních funkcionářů je naopak v praxi prosazován kamarádský až klientelistický přístup.

Nastavení platových tarifů a jejich aktualizace jsou dnes jednou z nejslabších stránek tohoto kočkopsa. A dalších sporných ustanovení je celá řada. Odhalila je až praxe.
Svou konstrukcí je samotný zákon morálně zastaralý a určitě neodpovídá 21. století. Věc je však složitější. Jako nevyhnutelná se jeví společenská diskuze, která by měla vést k definování požadavků na bezpečnostní sbory a zejména k vytvoření vize, která by ukázala současným zejména mladým příslušníkům bezpečnostních sborů světlo na konci tunelu.

Pokud k tomu nedojde, tak veškerá politická a jiná prohlášení o celoživotním povolání, o celoživotním vzdělávání, o motivaci, o morálních kvalitách a vzorech a příkladech, o službě veřejnosti-občanům a o dalších atributech vztahujících se k příslušníkům bezpečnostních sborů, zůstanou jen mlácením prázdné slámy a naháněním bodů a voličských hlasů.

Bezpečnostní sbory přicházejí na historické rozcestí. Pokud cesta, kterou se vydají nebude ta správná, lze očekávat velké problémy a snad i kolaps v horizontu cca 5 let. Letos v lednu vědci posunuli čas zániku lidstva na 2,5 minuty do půlnoci. Bezpečnostní sbory jsou zrcadlem či obrazem společnosti. Není proto žádný důvod se domnívat, že jejich pomyslná ručička má do půlnoci mnohem dále, jak si to zřejmě myslí mnozí služební funkcionáři. Skutečnost je možná ještě horší.

Pro dokreslení přikládám pozměňovací návrhy k novele zákona č. 361/2003 Sb. zpracované Mobbing Free Institutem, z.ú. ve spolupráci se členy odborových organizací, předložené v prosinci 2016 kompetentním orgánům k prosazení.  PAL

Návrhy Mobbing Free Institutu, z. ú. na doplnění vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů

 ČÁST DRUHÁ

VZNIK, ZMĚNY A SKONČENÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU

HLAVA III

SKONČENÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU

  1. § 42 Propuštění

odst. 1 písm. d), kde doporučujeme v tomto odstavci písmeno d) vypustit.

Odůvodnění:

Důvod propuštění příslušníka je v rozporu s článkem 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a zakládá na možném nerovném zacházení v tom smyslu, že nelze jasně stanovit hranici pro propuštění příslušníka. Nejenom že není respektována presumpce neviny příslušníka, nýbrž je mu dokonce naopak pro tento případ upíráno právo vyjádřit se v řízení o propuštění před vydáním rozhodnutí k jeho podkladům a způsobu jejich zjištění, event. navrhovat jejich doplnění. Jsme přesvědčeni o tom, že tento návrh v původním návrhu zákona je postaven na porušení služebního slibu. Ten však kromě důsledku nevzniknutí služebního poměru při odmítnutí jej složit nemá žádné přímé konstruktivní účinky, naopak pouze v poloze určité deklarace směšuje některé obecné právní a morální postuláty. Praxe ukázala, že o zaměstnání přicházejí příslušníci již při pouhém podezření, že porušili služební slib tím, že se dopustili zavrženíhodného jednání, které má znaky trestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru, aniž by bylo vyčkáno pravomocného uzavření vyšetřovaného konkrétního případu. V případě podezření z trestného činu lze využít institut postavení mimo službu. Argumentace, že policista v tu chvíli pobírá 60% platu neobstojí, je nutno jí konfrontovat s LZP kde je v čl.40/2 uvedeno, že „Každý proti němuž je vedeno trestní řízení je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena.

—————————————————————————————————————————

Návrh místopředsedy Nezávislého odborového svazu Policie ČR por. Mgr. Josefa Kočárka

  1. § 42 – propuštění
  • Příslušník musí být propuštěn, jestliže
  1. j) podle posudku psychologa bezpečnostního sboru pozbyl osobnostní způsobilosti k výkonu služby.

Důvodová zpráva :

Ze služebního poměru vyplynuly systémové nedostatky propuštění příslušníků  Policie ČR ze služebního poměru z důvodu pozbytí osobnostní způsobilosti dle § 48 odst.1 písm. j), zákona č.361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů; vzhledem k tomu, že je zde důvodné podezření z netransparentního a jednostranného způsobu narušování oprávněných zájmů příslušníků Policie ČR je nutné: „předložit věcný návrh k vyhlášce č.474/2012 Sb., o osobnostní způsobilosti za účasti odborných osob, která je předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru“. Postup psychologů bezpečnostního sboru, včetně přezkumného řízení, je v současné době nepřezkoumatelný a zkoumaní policisté, jakož i zmocněnci, nemají přístup do spisového materiálu a musí se spokojit pouze s konečným verdiktem způsobilý/nezpůsobilý.

Nelze tak jednoznačně zjistit, jaké konkrétní oblasti policista nesplňuje a proti čemu se má tedy případně odvolávat. Takovýto postup je nejen protizákonný/protiústavní, ale  vzbuzuje i  oprávněný dojem možného zneužití psychologického zkoumání ve prospěch zadavatele, tedy příslušného služebního funkcionáře zkoumaného policisty, z čehož jednoznačně plyne pro zkoumané policisty, že jde  téměř vždy o likvidační záležitost s nemožností se obhájit a nebo navrhovat opravné prostředky.

Navrhujeme vyhlášku č.474/2012 Sb. doplnit tak, aby podezření vedoucího na to, že je policista nezpůsobilý, bylo písemně podloženo (nadřízený bude muset doložit, jak s podřízeným pracoval a jakým způsobem se na jeho práci podílel odborný pracovník-psycholog). Je třeba zjistit příčinu nesplnění podmínek (kritérií) osobnostní způsobilosti z důvodu prevence rizik.

 —————————————————————————————————————————

ČÁST ŠESTÁ

Podmínky výkonu služby

  1. § 77 Povinnosti v oblasti péče o příslušníky – změna znění odst. 2

(2)„Ve služebním poměru je zakázána jakákoliv diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, jazyka, sociálního původu, rodu, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu a vztahu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutí, v odborových organizacích a jiných sdruženích. Diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství, otcovství nebo pohlavní identifikace se považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví.  Za diskriminaci se považuje i jednání zahrnující podněcování, navádění anebo vyvolávání jakéhokoliv nedovoleného nátlaku směřujícího k diskriminaci.“

Odůvodnění:

 Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů v „diskriminačních“ ustanoveních odkazuje na taxativní výčet diskriminačních důvodů, avšak dosavadní stručný taxativní výčet diskriminačních důvodů v tomto zákoně však účelům účinné ochrany příslušníků v oblasti pracovněprávních vztahů nevyhovuje a vyvolává i dlouhodobě a po celou dobu platnosti tohoto zákona i problémy České republiky při plnění jejích mezinárodních závazků vyplývajících z úmluv Mezinárodní organizace práce č. 111 o diskriminaci (zaměstnání a povolání), 1958, v rámci kontrolního mechanismu mezinárodní organizace práce. Navrhovaná úprava s výčtem diskriminačních důvodů je do zákona o služebním poměru koncipována tak, aby obsahovala pro potřeby pracovněprávních vztahů explicitní širší vymezení diskriminačních důvodů, a to především rodinný a zdravotní stav.

Členství v odborové organizaci může být vnímáno jako důvod pro nerovné zacházení a diskriminaci, přestože lze v této souvislosti využít ustanovení § 198 a § 200 zákona o služebním poměru příslušníků, které chrání zástupce příslušníků, je třeba ochranu před diskriminací přímo specifikovat pro všechny členy (i potenciální) – příslušníky, nejen pro ty, kteří vykonávají činnost zástupců příslušníků.

Uvedením rodinného stavu, sociálního původu, popř. majetku a povinností k rodině jako diskriminačních důvodů dojde k přímému rozšíření ochrany i na situace, kdy by mělo být se příslušníky nerovně zacházeno z důvodu rodičovství, příslušnosti k preferovanému rodu (kastě), z důvodů majetkového stavu, popř. z důvodu původu k určité sociální vrstvě či neúplné, z registrovaného partnerství, apod. Rovněž dojde k explicitnímu zákazu nerovného zacházení s ohledem na to, jsou-li příslušníci ženatí (vdané), ovdovělí, bezdětní, popř. chtějí-li děti mít.

Uvedením zdravotního stavu jako diskriminačních důvodů dojde k přímému rozšíření ochrany i na situace, kdy by mělo být se příslušníky nerovně zacházeno z důvodu snížení zdravotní klasifikace posudkem poskytovatele pracovněprávních služeb, přestože lze v této souvislosti využít ustanovení § 79 zákona o služebním poměru.

Ostatní ustanovení § 77 se nemění

—————————————————————————————————————————

HLAVA II

ODPOVĚDNOST PŘÍSLUŠNÍKA ZA ŠKODU

Díl 1

Obecná odpovědnost

  1. § 95, kde za odstavec 3 doporučujeme doplnit nové odstavce 4 až 6 tohoto znění:

Odstavec 4 by zněl: Byla-li škoda způsobena také bezpečnostním sborem, je příslušník povinen hradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění. Výše náhrady škody nesmí přesáhnout trojnásobek jeho průměrného příjmu.

Odstavec 5 by zněl: Odpovídá-li za škodu více příslušníků, je každý z nich povinen hradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění. Výše náhrady škody nesmí přesáhnout trojnásobek jeho průměrného příjmu.

Odstavec 6 by zněl: Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může bezpečnostní sbor požadovat náhradu i jiné škody. Tento odstavec je nadbytečný, neboť pokud příslušník způsobí škodu úmyslně, je zde trestně právní odpovědnost a tam je za škodu odpovědný podle trestně právních předpisů.

Odůvodnění:

Doplnění těchto tří odstavců odůvodňuji tím, že není důvod ke změně stávající právního stavu, ale že je nutno upravit i společnou odpovědnost za případně vzniklou škodu.

—————————————————————————————————————————

Návrh Unie bezpečnostních složek, předsedy ZO, prap. Pavla Štěpána:

ČÁST OSMÁ

SLUŽEBNÍ PŘÍJEM A ODMĚNA ZA SLUŽEBNÍ POHOTOVOST

Hlava II

Složky služebního příjmu

  1. § 113 – změna znění
    Služební příjem příslušníka tvoří:
    g) odměna za služební pohotovostOdůvodnění:

Dosud je ta úprava nejednotná s ohledem na různé situace, které mohou nastat. V případě srážek ze mzdy (např. alimenty atd.) se dnes počítají srážky z celkového příjmu  (služební příjem + odměna za služební pohotovost). V případě odškodnění za úraz se počítá odškodnění pouze ze služebního příjmu – bez odměny za služební pohotovost (v případě delší pracovní neschopnosti tak příslušníkovi klesá podstatně  příjem, neboť jsou mu vypláceny pouze dosavadní složky služebního příjmu, ale zmiňované výživné je počítáno z celkové částky a je vyšší a příslušník  může mít problém s placením výživného problém) V případě odškodnění například za autonehodu zajímá pojišťovnu průměrný příjem v době události a tudíž policie poskytne údaj služební příjem + odměna za služební pohotovost. Podobných situací je celá řada.

—————————————————————————————————————————

ČÁST DVANÁCTÁ

ŘÍZENÍ VE VĚCECH SLUŽEBNÍHO POMĚRU

Hlava II

5.  § 180 Podklady rozhodnutí – změna znění

(3) Skutečnosti tvrzené o tom, že účastník byl přímo nebo nepřímo diskriminován na základě svého pohlaví, národnosti nebo rasy, nebo jednání zahrnující podněcování, navádění anebo vyvolávání jakéhokoliv nedovoleného nátlaku směřujícího k diskriminaci (77/2) má služební funkcionář za prokázané, pokud v řízení nevyšel najevo opak.

Odůvodnění:

Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů v „diskriminačních“ ustanoveních odkazuje na taxativní výčet diskriminačních důvodů „na základě svého pohlaví, národnosti nebo rasy“, avšak dosavadní stručný a konkretizovaný výčet diskriminačních důvodů v tomto zákoně však účelům účinné ochrany příslušníků v oblasti pracovněprávních vztahů nevyhovuje a je nutno upravit v souvislosti s doplněním § 77/2 zákona, i s přihlédnutím k tomu, že šikana se v bezpečnostních sborech nebezpečně rozšiřuje, je zakrývána plněním služebních povinností a je zde značný nepoměr mezi jednotlivými stranami, kdy na jedné straně stojí silný bezpečnostní sbor a straně druhé, příslušník, který má velmi omezené možnosti prokazovat šikanózní jednání.

—————————————————————————————————————————

Navrhujeme, aby do stávajícího zákona o služebním poměru bylo vloženo ustanovení, které popisuje postup při podání stížnosti příslušníka a postup při jejím řešení:

Stížnost  (ustanovení § 157 dle z.č. 234/2014 Sb. zákon o státní službě)

(1) Příslušník může podat ve věcech výkonu služby a ve věcech služebního poměru písemnou stížnost služebnímu orgánu.

(2) Stížnost příslušníka vyřizuje podle jejího obsahu představený, který je příslušníkovi bezprostředně nadřízen, nebo služební orgán, není-li dále stanoveno jinak.

(3) Stížnost příslušníka nesmí vyřizovat představený nebo služební orgán, vůči kterému stížnost směřuje; vyřizuje ji nadřízený představený nebo nadřízený služební orgán představeného nebo služebního orgánu, vůči kterému směřuje.

(4) Stížnost příslušníka, který je služebním orgánem, vyřizuje nadřízený služební orgán.

(5) Stížnost příslušníka musí být vyřízena písemně nejpozději do 30 dnů od jejího podání.

Navrhujeme, aby do stávajícího zákona o služebním poměru bylo vloženo ustanovení, které rozšiřuje právo příslušníka při řešení stížnosti obrátit se na odborovou organizaci a taktéž svazového inspektora BOZP, a tím zefektivnit postup při jejím řešení:

(ustanovení § 158 dle z.č. 234/2014 Sb. zákon o státní službě)

Příslušník je oprávněn požádat o pomoc s řešením své stížnosti odborovou organizaci a ve věcech týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby svazového inspektora pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby.

Odůvodnění:

Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů do současné doby neřeší možnost stížnosti příslušníka bezpečnostních sborů tak, jak podrobně upravuje z.č. 234/2014 Sb. zákon o státní službě, kde je přesně specifikováno právo příslušníka a povinnost služebního funkcionáře při podání a řešení stížnosti. Dosud bylo pouze na služebním funkcionáři, jak podnět příslušníka zaeviduje a posoudí, a ať se podnět nazýval stížností a po obsahové stránce stížností byl, mohlo tímto vzniknout diskriminační prostředí vůči stěžovateli. Dosavadní zkušenost je taková, že se stížnosti příslušníků s oblibou zpracovávají dle nařízení MV ČR č. 55/2003, o obecné kontrole a supervizní činnosti, ve znění nařízení ministra vnitra č. 1/2006 a ve znění nařízení ministra vnitra č. 26/2012, tedy pouze jako podnět k obecné kontrole, kdy není příslušník účastníkem řízení, je mu odepřeno nejen právo nahlížet do spisu, ale i s tím spojená další práva účastníka řízení a v závěru je vyrozuměn pouze strohou zprávou. Naopak je to v pozici služebního funkcionáře, kterému jsou jeho práva zachována a tedy je bezpečnostním sborem v plném rozsahu seznámen jak s předmětem stížnosti příslušníka, tak s postupem řešení stížnosti i jeho závěrem.

Navrhujeme, aby byla tato současná nedostatečnost účinné ochrany příslušníků v oblasti pracovněprávních vztahů při oznámení stížnosti ustanovena v zákoně o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, neboť současné úprava nevyhovuje a vyvolává i dlouhodobě a po celou dobu platnosti tohoto zákona problémy příslušníka při řešení jeho stížnosti.

Dále navrhujeme, aby měl příslušník bezpečnostního sboru právo požádat o pomoc  s řešením své stížnosti odborovou organizaci a ve věcech týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby svazového inspektora pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby, a to bez rozdílu, zda-li je či není členem této organizace. Tato úprava opětovně eliminuje možné diskriminační prostředí při řešení stížnosti, v zákoně o služebním poměru zcela chybí, a jelikož je rovněž zakotvena v z.č. 234/2014 Sb. zákon o státní službě, bylo by tímto zajištěno rovné zacházení jak státním zaměstnancům, tak příslušníkům bezpečnostních sborů.

Za Mobbing Free Institut, z. ú. zpracovali:

Bc. Petra Lhotáková  – konzultantka

doc. JUDr. et Mgr. Jan Brázda, Ph.D – advokát

Božena Rajmanová – konzultantka                                                

Mgr. Michaela Švejdová – zakladatelka

Mgr. Natália Žáčková – ředitelka

Za Nezávislý odborový svaz Policie ČR zpracoval:

por. Mgr. Josef Kočárek – místopředseda

Za Unii bezpečnostních složek zpracoval:

prap. Pavel Štěpán – předseda ZO


 

 2,410 total views,  1 views today

Reklama
Insert Ads Here