Novodobá otroctví 6 – Když se narodíme …

“ Všechny největší kontinentální, koloniální a světové války vzešly z lůna a propagandy Matky Evropy a nyní si tato Matka pro bratrské národy Evropy vymyslela Evropskou Unii. Uvidíme, co z toho vzejde. “

 

Vydáno samizdatem v roce 2003 – Novodobá otroctví
Kapitola 6

Když se narodíme …


 

– Logicky vychází, že bychom měli býti lidé, jediné dosud známé rozumově uvažující a žijící bytosti ve vesmíru a na planetě Zemi, kde jsme se narodili a máme všechna svobodná práva, která jen existují. Máme svou vůli, rozum, schopnosti, svou individualitu a tady začíná první a ne zrovna zanedbatelný problém.

– Když se narodíme, hned se najde koumák a položí nám do kolébky dárek, takzvané občanství, aniž by se nás vůbec zeptal, jestli ho chceme a přivlastní si nás do svého systému jako nevolníka.

– Ne, že by občanství bylo samo o sobě problém, ale problém je v tom, že se nás v té kolébce, samozřejmě obrazně řečeno, nikdo neptá, jestli to občanství vlastně vůbec chceme.

– Od Státu, protože tím koumákem je Stát, dostaneme Občanství, občanský dárek, který odmítnout nemůžeme, protože jako nemluvňata jsme právně nezpůsobilí. Takže nám je de facto i dejure vlastně občanství nenápadně vnuceno i s cejchem rodného čísla.

– První problém s naší svobodou a lidskými právy je na světě. Už nejsme právě narození, absolutně svobodní lidé, s úplnými právy, ale jsme právě narození občané Státu, tedy svobodní jen do té míry, kam to Stát a občanství dovolí a právy velmi silně omezenými.

– Samozřejmě k občanskému dárečku vám Stát automaticky a povinně nadělí několik práv a výhod, která většinou sám ani nedodržuje a s nimi také nadmíru povinností a pravidel, kterým se naopak vy už od narození musíte podřídit a to po celý váš další život, jinak přijde trest. Včetně dluhů státu.

– Tedy dostanete občanský dárek, kterým přijdete o úplná lidská práva výměnou za silně omezená práva občanská.

– Lidově řečeno, docela „blbej„ obchod, připomínající ocejchování a krocení divokého hříběte, jeho první osedlání a celoživotní chomout, aniž by se Vás zeptali, jestli ho vůbec chcete. Zbývá jen zapřáhnout a tahat, čehož se narozený člověk po krátké době hájení v dospívání dovršením plných občanských práv velmi rychle dočká. Stejně jako ten kůň. Mezitím si Vás koumácky Stát pěkně vychová. A hříbě má drezúru a potom už jen tahá a tahá a tahá a tahá…….

– Ne, že by se měl stát novorozeněte fyzicky ptát, to je samozřejmě nesmysl, ale stát respektující svobodná lidská práva by samozřejmě mohl a měl pamatovat ponechat narozenému dítěti možnost jasné budoucí a nezastřené, ničím nemanipulované volby k tomu, aby mohl časem říci : „Já to Vaše občanství chci a nebo taky Já to vaše občanství nechci“ … a když je nechce, neměl by být nijak nerovně diskriminován.

 

pokračování … “ Kapitola 7 – Když je nám 15 …“

Jindra Tichý st. |2003|2017|práva vyhrazena|

 1,091 total views,  2 views today

Reklama
Insert Ads Here