STB – příběh československé tajné služby v kontextu?

 

Velmi stručně si shrneme základní informace pro laické čtenáře. V dnešním světe informací a dezinformací, iluzí, omylů, domněnek se to mele všechno tam a zpátky, jeden aby se v tom vyznal. Od blábolů až po rádoby fakta a skutečnosti. Jenže ono by bylo třeba, aby to bylo vidět třeba jednoduše, ale trošku jak to skutečně z pohledu historie bylo a je.

Stručně jak to začalo…

Již v 30 letech, tedy ještě před válkou úzce spolupracovala část komunistické strany pod vedením Gottwalda s tehdy sovětskými složkami tajné služby a sovětského vedení a pomalu a jistě plánovali převzetí moci nad tehdejším Československem. 2. světová válka jim poněkud narušila plány a odložila bolševizaci Československa. Plán však nezanikl a když se vývoj 2 světové války blížil k porážce nacistického Německa, začaly aktivně sovětské tajné služby plánovat s Gottwaldem poválečný vývoj. V Sovětském svazu se pomalu připravovali lidé z řad komunistů na úkoly v poválečném Československu a převzetí moc. Nadutá a sebestředná buržoazní část Československa (asi jako dnes) krátkozrace nedohlédla na dlouholeté plány Gottwalda a Sovětského svazu a nebyla schopna ani domyslet, co komunisté chystají, ačkoliv to bylo zřejmé na každém rohu ulice. Skončila válka a komunisté ve své části ilegálního plánu převzít moc dovršili komunistický převrat. Tehdy naplno začaly fungovat připravené osoby v různých složkách státní moci a dokonaly čistky každého a všeho, co by jejich novou moc mohlo ohrozit. Do čela tehdejšího ministerstva Vnitra usedli připravení soudruzi kádři a začali tvořit základy tajné služby, která se velmi rychle rozrostla.

A ačkoliv byla silně v podtextu komunisticky politická, nedělejme si iluze, žádná tajná služba nebyla, není a nebude politická a pokud by chvíli byla, velmi rychle by přešla do pozice sloužit tomu, kdo vládne. Je už z principu postavena do této role, které nelze uniknout. Tajná služba je totiž silnější než stále se měnící se politické mafie. Proto by se už z principu nikdy dlouho neudržela jednobarevná. Každá tajná služba to ví, pokud neví, tak to záhy se stoupající mocí zjistí a povýší se do role nad-politické, do pozice setrvale-mocenské.

Stručně jak to pokračovalo …

Nástupem moci STB v tehdejší Československé socialistické republiky STB čistila takzvaně třídního nepřítele na popud českého komunistického politbyra a metodiky tajné služby Sovětského svazu. Možná to bylo i obráceně, komunistické politbyro postupovalo podle metodiky špiček STB a KGB nebo jak se to tehdy bůhví jak jmenovalo. Česká a sovětská rozvědka se velmi silně rozpínala zejména díky převzetí archívů Gestapa a původní československé tajné služby, získala tisíce kompromitujících materiálů na konfidenty a začala je ve velkém využívat. Souběžně sbírala vlastní konfidenty, což se jí dařilo, neboť s českým národem se od nepaměti vleče dědictví prodejnosti s přáním aby sousedovi chcípla koza. A nenechte se klamat vlnou odporu a nesympatií, již od začátku v tehdy rozmlácené Evropě česká tajná služba zaujala místo mezi profesně nejvýkonnějšími tajnými službami a to nejen na půdě domácí, ale na půdě mezinárodní, kde zasela nemálo rozvědčíků mezi emigranty a koupila si nemálo cizích státních příslušníků ke spolupráci. Prostě holým faktem se stalo to, že STB byla profesionálně velmi výkonná.

 

A co bylo dál …

STB se dělila především na dvě hlavní skupiny, vysoce profesionální boj s vnějším nepřítelem, tedy se zahraničím a proti zahraničí a na druhou odnož, boj s vnitřním nepřítelem, který byl více ideologizován, mnohdy zpočátku až fanaticky. To přineslo mnohá utrpení a křivdy mnohému českému nekomunistickému obyvatelstvu, četné popravy, kriminály, pronásledování a šikanování. To přinášelo samozřejmě též odpor obyvatelstva a nesympatie, které se zvětšovaly jak intenzitou, tak početností. Bylo zjevné, že vliv americké rozvědky na našem území působil a ovlivnil, koupil a naklonil si spoustu elitních komunistů a jejich cestou se pokusil zvrátit vliv Sovětského svazu a to zejména proto, aby narušili vliv Sovětského svazu v souvislosti s rozmísťováním raketových vojsk Varšavské smlouvy a sovětských základen. To se ale nelíbilo zcela prosovětským komunistům ve špičce a sovětskému plánování a proto na straně jedné komunisté pod vlivem CIA a komunisté pod vlivem Moskvy vyhrotili situaci až k roku 1968 a invazi vojsk Varšavské smlouvy. Tato proběhla, agenti CIA z řad komunistů většinou emigrovali, někteří by dodnes rádi jakýsi umírněný komunismus, jiní komunistickou ideologii opustili, případně zdánlivě opustili. A tajná služba STB „opět nezklamala“, protože mezi emigranty vyvezla na západ své nyní již dvojité, dokonce trojité agenty. I v STB byl názorový rozkol a po 1969 se ujmula moci ta část silně ideově komunistická. Poučeni z vývoje sice tvrdě potírali na domácí půdě odpůrce okupace Varšavskou smlouvou, ale politické procesy s hrdelními soudy pomalu ustaly a STB připravila projekt, kterým by dokonale zmapovala případný další možný odboj pro komunistickému režimu. STB udělala to, co by dokázal vymyslet každá tajná služba. Nenasadila do tehdy neorganizovaného odboje svoje lidi. STB onen odboj proti komunistům sama vytvořila, přísně řízený, regulovaný a kontrolovaný. STB vytvořila umělý odboj proti komunistům jako dlouholetou operativní provokaci a operativní projekt, s kombinacemi třeba 2000 slov, Charta a další.

Operativní projet 2000 slov a Charty… prostě scénář ošklivé inscenace, nicméně velmi profesionální.

STB vybrala vhodné typy lidí, které by mohla postavila do role ukřivděných, pronásledovaných a kteří by získali důvěru občanů, vytvořila jim cestičky, jak se napojit na tehdy populární Svobodnou Evropy, Hlas Ameriky a další, kde měla samozřejmě i své agenty. CIA sice prověřovala vazby emigrantů i českých odbojářů, ale neměla dostatek podrobných informací  díky železné oponě.

Takto uměle vytvořené týmy nastrčených konfidentů do role největších odbojníků, převážně využívaných na základě archívů Gestapa medializovala STB tichou cestou vysíláním Svobodné Evropy, která tímto STB nahrála do plánu, cestou České televize tu a tam vypuštěnou zprávou pod záminkou odsouzení protistátních živlů, tu a tam protistátními vtipy a letáky, které z pozadí rozsela sama STB. Posléze STB vyčkávala, jaké ohlasy budou na tuto se rodící odbojovou a nesouhlasnou činnost s režimem. 2000 slov potom, dopisy vládě o lidských právech byly pak záminky provedené konfidenty STB, aby vyprovokovali občanské reakce. Účelu bylo dosaženo, lidé se houfně podpisovali, konfidenti seznamy předali do rukou STB, nastalo zatýkání, zavírání, které posloužilo k získání dalších konfidentů z řad zatčených na základě nátlaku a lavina se začala šířit. Jenže dokonale dokumentovaná STB. Čas od času zavřeli a odsoudili na chvíli některého ze svých hlavních konfidentů, aby podpořili jejich věrohodnost v důvěřivém odbojovém obyvatelstvu a celý proces tak pokračoval až do 80-tých let. Po toto období 70 a 80-tých let neměla CIA silnější než průběžný vliv na tyto skupiny lidí protože ani CIA jako tajná služba nejsou idioti a věděli, že celé je to řízené STB. Závěr je jednoduchou otázkou, kdo byl v Chartě konfident a kdo jen naivní obět hry STB a CIA? Jednoznačně, naivní a ti praví odpůrci a oběti komunistické režimu a STB byli mimo hlavní hru, tehdy i mimo hru po pseudo-revoluci. Nikdo je nechtěl, nikdo je nepotřeboval, nikdy si je do hlavního kolotoče nenechal nastoupit. To je logické vodítko kdo je kdo. Zanikli, zapadli a ztratili se v historii. Naopak ti stále viditelní tehdy i dnes hrají mocenskou hru tajných služeb a mafií, ať už oficiálních nebo v ilegalitě dodnes.

A nedělejte si iluze, tito neustále viditelní nejsou ideově orientovaní, jsou to bezpáteřní karieristé chtiví moci vlivu a kousku mafiánského dortíku.

Přišla 80-90- tá léta a rok 1989…

Již od poloviny 80-tých let spolupracovaly tajná služby CIA, Německa, Francie a Británie s KGB, STB a ostatními tajnými službami tehdy východního bloku na operativním projektu současně v celé Evropě, na jakési podivné socialistické a neomarxistické internacionále na dlouhá desetiletí s více cíli, budování EU, odrudnutí a pád Sovětského svazu a východního bloku a světe div se, odmodření a zrůžovění západu, kdy padla v Británii pravice Margaret Tchatcherové, ve Francii, Itálii a Španělsku padly pravice a nahradily je levicové komunisticko-socialistické strany a vlády, po nichž nastupují již nám známí eurofilní sjednotitelé Matky Evropy do jednoho superstátu a Bruselu, ostatně projektu, který byl vymyšlen 3. říši a za Hitlera.

Nyní tento jev podivné spolupráce západních a východních tajných služeb naplánoval převraty a ovlivňování politických voleb za pomoci, koho jiného, než letitých agentů jednotlivých zemí. STB jako celek musela poslechnout tehdejší příkazy z Moskvy a překvapivě spolupracovat s tajnými službami západu. Padly ideologie, padly ideové způsoby práce a tajné služby smíchaly své konfidenty, agenty a rezidenty za jediným cílem, což byly celoevropské převraty v jeden jediný organizovaný okamžik. Pracovaly na plánech několik let. Dopředu byli vybráni lidé a rozděleny úkoly na dlouhá léta dopředu, byly vybrány osoby určené k budoucímu vládnutí, byly vybrány osoby k uchopení ekonomické moci, byly zajištěny finanční prostředky a stanoveny směry a mocenské pozice, co je třeba udržet, od vlády nad médii, až po likvidace armád, policie, likvidace soběstačného průmyslu a hospodářství. Se zásadním cílem, učinit státy nesamostatné, odnárodněné, závislé na cizím kapitálu a dotacích pocházejících z cizího kapitálu a k postupnému odumírání národních států jejich celkovou impotencí a marasmem až do té doby, kdy lidé sami budou volat po spasiteli z Bruselu, který konečně udělá pořádek?, protože v těch zbídačelých a vykradených národních státech už nebudou schopni lidé existovat.

Kdo tomu všemu vévodí, kdo to páchá si podle jejich skutků vystopujte vlastní úvahou… nikoliv náhodou Vás napadne, Havel? Čalfa? Ruml? Šabatová? Šabata? Uhl? Pánek? Dvořák? Janeček? Rychetský? ? Klaus? Zeman? Špidla? Tošovský? Ruml? Dienstbier? Schwanzenber? Topolánek? Sobotka? Dlouhý? Bursík? Dolejš? Filip? Rarnsdorf? Babiš? Jansta? Okamura? Robejšek? (myslíte si, že tajné služby zapomněli jak se připravují hráči do budoucna ne na dvou, ale na všech stranách?). Když divadlo, tak v komplexní režii a mnoho a mnoho dalších rolí a roliček. A pak jsou tu ti, co nikdy nebyli vidět.

Přišlo nové milénium a současná doba marastu, ve kterém žijeme a kdo je za tím ….

K celkovým plánům tajných služeb byly vybrány zhruba zjednodušeně tři skupin lidí, kteří souběžně se splněním úkolů tajných služeb spáchat převraty měly za úkol i zajistit klíčové mechanismy pro několik desetiletí dále, zmocnit se moci politické, ekonomické, průmyslové, hospodářské a zemědělské, vojenské, policejní a mediální. Budeme jim od teď říkat mafiáni, protože již to nejsou tajné služby, ale mafie především ve vlastních zájmech. Tajné služby je prostě nechaly dělat co chtějí, pokud zajistí hlavní cíle.

  • první nejvyšší partou mafiánů, není jich ani 100,  byl poměrně malý spolek několika vysoce postavených osob, téměř plně zasvěcených do celého evropského projektu operativní hry tajných služeb. Tato skupina se skládala z malé části vysokých důstojníků STB, z části elitními nomenklaturnímu právníky komunistické moci, z části z bývalých emigrantů, z části z osob prognostického ústavu, částí vysoce postavených ekonomů zahraničního obchodu, Státní plánovací komise a České národní banky, z části z osob tehdejší KSČ a Socialistického svazu mládeže. Takzvaní disidenti a Chartisté, spolupracující s STB a CIA se drží u moci dodnes, je jich několik málo zasvěcených a část jich odumřela. Většina viditelných Chartistů konfidentů jsou však ve druhé a třetí skupině.
  • druhou nejvyšší partou mafiánů, je jich odhadem původně a následně vzniklých tak 4000, částečně zasvěcených, hrajících hru o které ví, ale moc do hloubky nevidí a je jim to jedno, dokud budou bohatí a u „pramene“. Jsou používáni na volné nebo řízené noze jako spolujezdci ve vlaku jedoucím do stanice moc, majetek a s hlavním mocenským proudem, tedy jinak řečeno mocenské a bezohledné „děvky“. Slouží k plánovanému naplňování i úpadku státu jako řízené činnosti, ví o tom a svoji existenci vidí ve vlaku s nadnárodní mafií.  Obsazují různá místa ve správních radách, vysokých státních funkcích, na vysokých postech politických stran, na soudech, v Armádě i Policii, v parlamentu, vládách, televizích, rádiích a tisku, v kontrolních úřadech, na vysokých hospodářských místech dnes již vyprodaných koncernům, v Evropském parlamentu, ambasádách, neziskovkách a vůbec všude, kde je to potřebné a jinde po světě i v nových subjektech. Jsou do určité vysoké míry velmi vlivní a disponují obrovskými prostředky a mocí díky provázanosti a kontatům. První skupina mafiánů nechává 2. a 3. skupinu hrát hru na území vlivu, které jim rozdělila a hlídá, aby jim nikdo z druhé, případně třetí skupiny nelezl do hlavního zelí, lidově řečeno.
  • třetí skupinou mafie v odhadovaném počtu je zhruba do 100.000, kteří mají přístup k informacím,  moci a vlivu prostřednictvím 2. skupiny, díky příbuzenským, osobním i minulým vztahům, kteří jsou v podstatě nezasvěceni, ale je jim známo, že jejich společenské postavení, moc a vliv je jen díky vazbám na druhou skupinu, proto velmi ochotně spolupracují bez skurpulí na čemkoliv, k čemu je 1 a 2 skupina potřebuje, zapojují se do všech oblastí společenského, ekonomického, politického a mediálního života a plní v zásadě, aniž by tušili dlouhodobý destruktivní plán celého státu. Mnozí to tuší, ale je jim to díky osobnímu prospěchu úplně jedno. Dokonce by si rádi hráli na elitu národa.
  • čtvrtá, původně nezmiňovaná část národa, která se zapojuje nevědomky nebo z hlouposti na destrukci národního státu jsou ideoví pitomci, hlupáci různého postavení, kteří se nikdy neodvážili domyslet, k čemu jejich hloupost slouží v dlouhodobém měřítku a co si všechny 3 skupiny hlavních mafiánů naopak uvědomují velmi dobře a díky mediální odnoži jejich mafie toho umí mafie velmi dobře využívat. Zejména ve volbách Propadají laciným mediálním triků postavených na laciných populistických tricích, důkazem toho je Babiš, Okamura, ale i ČSSD, TOP 09, havlisté, sluníčkáři a dokonce i slepí komunisté, kteří dodnes nepochopili, že v roce 1989 jim do KSČM ona elita tajných služeb a komunistických vlastizrádných pohlavárů nastrčila agenty, kteří v KSČM sedí do dnes a dělají to co mají dělat, aby udrželi tuto skupinu obyvatelstva tam, kde je to potřebné pro 1. skupinu dnešní vládnoucí mafie a cizích zájmů.

Do desítky let dlouhé hry tajných služeb zasáhly i přirozené vývojové faktory, které byly však z větší části předvídány. Jedním ze zásadních faktorů, se kterým tehdejší KGB, STB ani CIA však nepočítala je, že se podaří Rusům zastavit řízenou destrukci Ruska, kterou započal Gorbačov a pokračoval v ní Jelcin. Rusko se oprostilo od komunismu, oprostilo se od vlastizrádného Jelcinova výprodeje Ruska a podařilo se díky jiné pronárodní skupině KGB ovládnout Rusko nezávisle na tajných službách západu i na komunistické minulosti Ruska.

Rusko podstoupilo vnitřní boj, vyhrála pronárodní skupina s Putinem v čele a nastartovala obnovu Ruska a udělala z něj opět velmoc, což se logicky nelíbí ani našim mafiánům, ale ani CIA a celému spolku budovatelů superstátu Evropské Unie. A nenechme se klamat, změna ruské politiky poslala k vodě nejen destruktivní chapadla mafie, ale poslala k vodě i všechny ideové komunisty napříč zeměmi Evropy a přestala je podporovat. Ačkoliv by čeští komunisté rádi hráli Putinovu hru, Rusko ale není padlé na hlavu, aby hrálo hru se svými kdysi vlastními dvojitými a trojitými agenty a nechalo se zatáhnout do staré hry 90-sátých let.

Je na vás, jestli Vám to zapadá do sebe, nebo chcete ideově věřit něčemu jinému. Každý sám za sebe si položme otázky

Kdo, Kdy, Kde, Co, Jak, Proč, Čím a doplňme tyto základní kriminalistické otázky o otázku a „Za kolik“. do bude mít vůli přemýšlet, najde souvislosti i bez notářsky ověřeného přiznání „tajné služby“ Co kdy a kde spáchala.

 

Jindra Tichý st. |šéfredaktor|02.01.2017|free public|

 

 2,633 total views,  1 views today

Reklama
Insert Ads Here