Vzpomínky na táboření

Tak dnes se zaměřím na vzpomínky z táboření o pár let zpátky

Dnešní článek bude o zážitcích z indiánských táborů o cca 13 let zpět . Můj první tábor začal v Chýlicích . Jezdívala jsem tam s kamarády ,co mě brávali sebou a ubytovali mne v teepee. Byla to moc skvělá rodinka a dodnes jsem jim za vše moc vděčná . Díky nim , jsem našla sama sebe a přibyli mi vlkopsí průvodci.

Byly to moc krásné chvíle , chodívali jsme na loveckou výpravu , chodívali jsme po lese a nacházely dary přírody . Hráli jsme lakros ,shiny , celý tábor byl jedna rodina . Ale běhání po lese s lukem mne bavilo více ,než smažení placek :-D . Nejkrásnější byly večery ,kdy obloha byla plná hvězd ,člověk se jen tak plácnul na lenošku a relaxoval pod krásnou oblohou .Za zmínku stojí , návštěva jedné indiánské babičky ,kterou mám dodnes v srdci . Když nás pozvala k sobě do teepee , nemohla jsem si nevšimnout malby na lainingu .Zeptala jsem se ,zda to má nějaký význam.Každá malba vyprávěla o jejím životním příběhu a to na mne udělalo hluboký dojem. Nebyly to jen tak okopírované obrázky. Mělo to sílu příběhu. Zeptala jsem se jí na její indiánskou přezdívku a význam. Tenkrát jsem netušila ,že se budeme potkávat častěji na akcích ,na které dodnes ráda jezdívám .

Horší po takovém táboře ,byl pak návrat do reality :-) To se nikomu nechtělo domu. Běhala jsem pak venku s lukem a šípy i mezi panelákama :-)

Další tábor pokračoval v Hamiltonech s mým tehdejším přítelem .A musím říct ,že to byl jeden z nejpovedenějších táborů co jsem zažila . Já jsem toho moc nenajezdila ,ale jsem ráda za to málo :-) .

Tedy ,když jsme vyráželi na náš první tábor ,cestovali jsme vlakem s krosnami a travoisem cca 200km :-). Pro představu vkládám foto,bývalý přítel jistě odpustí :-)  :

Za povšimnutí stojí nestylová kolečka na konci travoisu :-D . Náš první tábor byl poněkud skromný v šeltru a pár potřebných věcí . Nic víc jsme nepotřebovali . Když jsme dorazili na místo , dýchla na mě atmosféra doby dávno minulé .

Bylo to jako z jiného světa , indiáni se proháněli po louce na koních. Někteří koně byli uvázáni po staru ,jiní mohly být na volno , opodál se hrály šíny, v táboře u společného ohně vládla harmonie a lidé spolu komunikovali o indiánském tématu … Prostě časy nezapomenutelné.

Vzpomínám si ,že jednoho večera se mi zdál sen o povodni ,jak se celý tábor zatápí vodou .A jelikož stále pršelo ,přišlo mi to reálné.Hned u tábora tekl malý potůček a měla jsem nejistý pocit.Ráno jsme si vše pobalili a jeli domů . Druhý den ,bylo ve zprávách o evakuaci indiánského tábora ,vše vzala voda .Kdybych toto tušila ,že ten sen na to poukazoval ,všechny jsem mohla varovat. No pro příště.

Tak to byly mé začátky ,příště budu pokračovat dál ,až se dostaneme k akcím ,které se budou konat v dalším roce a možná bude i nějaká ta pozvánka :-)

.

1,083 total views, 1 views today

Reklama
Insert Ads Here